Dýchání, běh či dokonce smích – nic z toho by nebylo možné bez fungujícího svalstva. V komplexní interakci ovládá tělo 656 svalů. Některé, jako biceps nebo břišní svaly, umíme aktivovat vědomě, jiné, například srdeční sval, fungují samy. Pokud svalová hmota ubývá, snižuje se stabilita celého těla.
Ztráta svalové hmoty je normální fyziologický proces. Lidé ztrácejí 3 až 5 procent svalů ročně od věku 30 let. Svaly se postupně přeměňují na tuk. Ztrátu svalů urychluje nedostatek pohybu: Například pacient, který je po operaci týden připoután na lůžku, může ztratit 20 až 25 procent svalové hmoty jen ležením – trvá minimálně šest týdnů, než to pravidelným tréninkem opět vybuduje.
Dnešní otázka tedy zní: Co pomáhá na ochablé svalstvo?
Obsah článku
Výklad pojmů, nebo svalová dystrofie vs. svalová atrofie
Svalová atrofie je oslabení svalových buněk, což vede s progresí onemocnění k jejich rozpadu. Z toho vznikl všeobecně známý termín ochabování svalů, zmenšení průměru jednotlivých kosterních svalů.
Na rozdíl od svalové atrofie je svalová dystrofie dědičné onemocnění. Genetické defekty vedou k nedostatku některých bílkovin, které jsou nezbytné pro metabolismus svalů. V důsledku toho se svalová tkáň postupně rozpadá. V současnosti se nedá léčit, ani zvrátit.
Proto si upřesněme dnešní otázku, která správně zní: Co pomáhá na svalstvo ochablé v důsledku svalové atrofie?
Príčiny ochabovania svalstva
Svalová atrofie obecně spadá do tří typů:
Fyziologická (nepoužívání svalů)
Fyziologická svalová atrofie nastává z dlouhých časových období, kdy se svaly nepoužívají dostatečně nebo vůbec.
Zatímco projevy významné svalové atrofie nechají na sebe chvíli čekat, příznaky atrofie na molekulární úrovni mohou začít již po týdnu snížené aktivity. Existuje mnoho důvodů, proč se vyskytne fyziologická svalová atrofie, ale mezi běžné patří:
- připoutání na lůžko
- zaměstnání, které vyžaduje sezení nebo málo aktivity
- zdravotní problémy nebo stavy, které omezují pohyb nebo snižují aktivitu
- neschopnost pohybovat končetinami v důsledku zdravotního stavu, jako je například mrtvice
- cokoli, co má za následek, že svaly nejsou pravidelně používány
Fyziologická svalová atrofie může být dokonce způsobena i cestováním do vesmíru – kvůli absenci gravitace.
Patologická
- špatná výživa a podvýživa – nedostatek příjmu sacharidů, bílkovin a tuků způsobí vyčerpání zásob těla. Když to nastane, tělo začne odbourávat vlastní tkáň, ergo odbourávat svaly.
- Stárnutí (nazývané sarkopenie)
- Nemoci, jako je Cushingův syndrom (vyplývající z nadměrného užívání kortikosteroidů)
Neurogenní
Neurogenní atrofie postihuje nervy, které se spojují se svalovou tkání. Jedná se o nejzávažnější typ svalové atrofie.
Neurogenní atrofie se vyskytuje tam, kde dojde k poranění nervů nebo jsou postiženy nemocí. Protože dochází k poškození nervu nebo nervů, tento typ atrofie obvykle není reverzibilní.
Typické jsou neurální a spinální svalová atrofie.
- Spinální svalová atrofie způsobuje dysfunkci a smrt buněk druhého motorického neuronu v míše. To znamená, že postižená nervová vlákna již nereagují správně a už se nedostanou do svalu. Sval už nelze napnout. Nedostatek svalové kontrakce vede ke svalové atrofii. Tato forma je obvykle dědičná a může se vyskytnout hned od narození. Postihnout může všechny svalové skupiny, včetně dýchacích svalů.
- Nervová svalová atrofie je skupina onemocnění, při kterých periferní nervy pomalu, ale postupně odumírají. Tato forma svalové atrofie se také obvykle dědí.
Co pomáhá na ochablé svalstvo?
Dědičná svalová atrofie se vyléčit nedá. Léčba fyzioterapeutem by měla posílit nepostižené svalové skupiny a pasivně rozhýbat postižené svalové skupiny. Pokud atrofie postihne orgány, jako jsou plíce nebo srdce, musí být léčeny léky.
Léčba spinální svalové atrofie se považuje za velmi problematickou, neexistují téměř žádné možnosti k zastavení progrese. V běžném životě musí postiženým lidem pomáhat specializovaná pečovatelská služba.
Úmrtnost se zvyšuje, čímž v mladším věku se nemoc objeví.
Svalová atrofie způsobená nedostatkem pohybu nebo podvýživou se však léčit dá.
Pravidelný pohyb a zátěž
V každém věku lze úbytek svalů zastavit a zvrátit pravidelným cvičením. Svaly však musí být speciálně trénovány. Odborníci doporučují 140 až 150 minut tréninku týdně. Při tréninku je důležité „tlačit na své hranice“, abyste dali svalům stimul k růstu.
Nutriční terapie: protein pro budování svalů
Kromě pravidelného tréninku hraje důležitou roli výživa: Potraviny bohaté na bílkoviny podporují budování svalů. Denně byste měli zkonzumovat 1 až 1,2 gramu proteinů na kilogram tělesné hmotnosti.
Optimální je rozložit příjem bílkovin do tří hlavních jídel, neboť tělo dokáže efektivně využít maximálně 30 gramů bílkovin na jednou. Dobré jsou zejména syrovátkové proteiny, které jsou důležitou složkou mléka.
V metabolismu svalů hraje důležitou roli také vitamín D. K jeho produkci potřebuje tělo sluneční světlo. Přibližně 60 procent populace střední a západní Evropy trpí v podzimních a zimních měsících nedostatkem vitamínu D. Odborníci proto doporučují přijmout alespoň 800 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu D denně.
Závěr
Obecně zdravý životní styl s vyváženou stravou a pravidelným pohybem a sportem přispívá ke zdraví svalů. Patří sem i mírná konzumace alkoholu, zdržování kouření a dostatek spánku.
Pokud nastane ochabnutí svalů, jsou důležité přizpůsobená cvičení a sportovní programy pro jejich budování a posílení.
Svalové ochablosti v důsledku trvalých onemocnění, jako je RS nebo dědičná svalová onemocnění, nelze přímo zabránit. Ale i tady platí, že zdravý životní styl může mít pozitivní vliv na průběh onemocnění.
Zdroje informací:
