Možná jste už o tzv. Vojtové metodě slyšeli.
Co to je, jak ji cvičit, resp. praktikovat, si řekneme v našem článku.
Obsah článku
- Co to je Vojtova metoda?
- Komu je Vojtova metoda určena?
- Účinnost Vojtovy metody
- Kdy Vojtovu metodu raději nepoužívat?
- Vojtova metoda – pohled zblízka
- Je mé dítě na tom tak špatně, že potřebuje Vojtovu metodu?
- Cvičení nezanedbávejte!
- Já své dítě trápit nebudu!
- Já ale nemůžu vydržet ten pláč!
- Nebojte se!
- Vývoj dítěte
- Nejčastější dotazy maminek
- Jak dlouho a jak často je třeba cvičit Vojtovu metodu?
- Kde se naučím cviky Vojtovy metody?
- Nesouhlasím s názorem odborníka. Nemyslím, že by mé dítě mělo cvičit Vojtovu metodu. Co mám dělat?
- Myslím si, že mé dítě má pohybový problém. Doktorka však říká, že je všechno v pořádku. Neřeším to zbytečně? Mám začít cvičit Vojtovu metodu?
- Moje miminko během cvičení Vojtovy metody velmi pláče. Je to normální?
- Může mít Vojtova metoda negativní dopad na psychiku dítěte?
- Jaké jsou alternativy Vojtovy metody?
Co to je Vojtova metoda?
Jedná se o specifickou formu reflexní lokomoce. Tato revoluční metoda byla vyvinuta neurologem MUDr. Václavem Vojtou (1917-2000).
Doktor Vojta se v 50. letech minulého století intenzivně zabýval dětskou mozkovou obrnou. V průběhu svých studií a pokusů došel k převratnému závěru.
Bylo jím zjištěno, že v lidském těle jsou zafixovány určité vrozené vzory pohybů, které lze aktivovat aplikací tlaku na specifická místa v těle, a také pomocí natahování některých svalů.
Za léta své existence si získala Vojtova metoda mnoha zastánců.
Dnes se používá pro různé poruchy pohybové soustavy kojenců, batolat a malých dětí obecně.
Komu je Vojtova metoda určena?
Její aplikace a použití není rezervováno pouze pro nemocné děti, resp. děti postižené defekty pohybové soustavy.
Velký užitek z ní mohou mít i zdravé děti, jejichž vývoj je poněkud zpožděný.
Aplikace Vojtovy metody se však potýká s různými reakcemi. Mnozí odpůrci totiž argumentují, že celá metoda byla vytvořena pro pacienty s různými poruchami.
Další kontroverzí metody je její dopad na psychiku dítěte. Mnohé maminky se při této metodě setkávají s tím, že jejich dítě pláče a naříká.
K tomu můžeme říci, že je to způsobeno tím, že jsou děti nuceny do různých pro ně nepříjemných poloh. Pokud jim to ovšem pomůže ve správném vývoji pohybového systému, tak to za pár slz stojí.
Závěr si však musí udělat každý sám.
Účinnost Vojtovy metody
Účinnost této metody se znovu a znovu jen potvrzuje.
V případě dětí s různými poruchami pohybového aparátu je její účinnost velmi vysoká. Děti, které podstupují tuto metodu, se těší z velkých pokroků.
Nebývá vzácností, že problémy dítěte po několika měsících nebo letech zcela zmizí. Přinejmenším dělají děti velké pokroky, které těší jejich rodiče stejně jako odborníky.
Účinnost u dětí, které mají opožděný vývoj, je však zjistitelná obtížnější.
Samotný koncept opožděného vývoje pohybových schopností je silně subjektivní a to, co je u jednoho odborníka znakem stagnace a zpoždění, je u jiného normálním stupněm vývoje.
Obecně však můžeme říci, že je tato metoda účinná i na zdravé děti. Ty bude vybízet k urychlení vývoje motorických a pohybových kapacit v souladu s jejich věkem.
MUDr. Vojta stanovil 3 modely (polohy pro vyvolání reakce stimulací příslušných bodů):
Vojtova metoda má mnoho využití a mnoho tváří. Nejčastěji se doporučuje na následující problémy a poruchy:
Kdy Vojtovu metodu raději nepoužívat?
Výše zmíněné problémy a potíže jsou nejzákladnějšími problémy, na které se doporučuje aplikace metodiky Vojtovy metody.
V následující části vás seznámíme s případy, kdy se Vojtova metoda nesmí provádět. Jedná se o tyto případy:
V průběhu let a praxe se pohled odborníků na cvičení miminek podle Vojtovy metody postupně vyvíjel. Po dobu své existence si získala mnoho podporovatelů, ale také mnoho odpůrců. Jaká je ale tato metoda opravdu? Bolí? Proč by ji dnes mělo cvičit každé třetí dítě? Co děláme špatně? Jsou nějaké alternativy? A kdy už je opravdu třeba ji cvičit? Pod tímto pojmem máme na mysli, že je jedna část jeho těla dominantní. Tato dominance pak má i značný vliv na jeho pohybové aktivity. Mnoho rodičů neakceptuje tuto diagnózu. Věří totiž, že jejich dítě je naprosto v pohodě a nic mu nechybí. Je však třeba myslet na to, že k diagnóze odborníka se vždy musíte stavět objektivně. Nikdo nepochybuje o tom, že své dítě milujete. Ale pokud vám něco říká odborník, snažte se udržet si svoji objektivitu. Jak na tom je vaše dítě, je na úsudku dobrého fyzioterapeuta a dětského neurologa. Všechno by vám mělo být vysvětleno a měli byste být obeznámeni se zdravotním stavem svého dítěte, jakož is cvičebním plánem. Podle toho by měla být každá rozumná máma schopna pochopit, zda její dítě opravdu tuto metodu potřebuje, nebo ne. Občas se stává, že je cvičení předepsáno na problémy či odchylky ve vývoji, které by se daly zvládnout samy nebo něčím úplně jiným. Každá maminka by se tedy měla zajímat o alternativy, které jsou jí nabízeny. Třeba nejprve vyzkoušet ty. A je-li problém hlubší, musíte začít cvičit. Dalo by se říci, že jsou problémy větší a menší. Na ty menší (lehká asymetrie, predilekce hlavičky, málo posílené přímé a šikmé břišní svaly, slabší šíjové svaly, které drží hlavičku při pasení koníků či slabší stehýnka, které napomáhají správnému otočení ze zad na bříško) hravě pomůže vaničkování. Jedná se o cvičení s miminky doma ve vaně. Nápomocný může být i tzv. handling. Pod tímto pojmem rozumíme speciální pohybové aktivity s dětmi. V tomto konceptu je obsažen i široký význam slovního spojení zacházení s miminkem. Jsou to všechny ty každodenní činnosti, které s miminkem děláte. Tedy zvedání, nošení, kladení, oblékání, přebalování atp. Existují také příjemnější cvičení, a to formou hry, kterou poskytuje například Bobath koncept. Vývoj by měl optimálně postupovat podle určitých milníků, které by na sebe měly navazovat. Pokud se někde stane chyba, nastane rozkol v psychomotorickém vývoji. Tedy například takový, že dítě by se už chtělo otáčet na bříško, protože je na to psychicky vyzrálé, ale jeho tělíčko ještě neumí použít správné svaly a vytvořit souhru pohybů, která by ho na bříško dostala. Snaží se tam tedy dostat způsobem, který ví. A to zvedáním zadečku, odstrkáváním se a prohýbáním v zádech. Otočit se mu nepodaří a začne se zlobit. Dítě je nespokojené a frustrované, a tak jej maminka otočí. Provede pohyb za něj. Vidíte ten problém? Bude ho muset otáčet dokola a dokola. A dítě z toho bude nešťastné, protože se mu nebudou dařit další věci. Když nebude posilovat (provádět pohyby), bude jeho pohybový vývoj pozadu. Tím se bude brzdit jeho celkový vývoj. Rozkol psychiky a těla se bude stále více prohlubovat a výsledkem bude, že skončíte na Vojtově metodě. V centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódovány vrozené pohybové vzory, podle kterých se dítě v prvním roce života vyvíjí. V případě odchylky od těchto vzorů nebo následkem nějakých poruch jsme od těchto vzorů odpojeni. Cviky Vojtovy metody dokáží zasáhnout do centrálního nervového systému a tento problém či překážku opravit. Cílem je, aby se vývoj dítěte ubíral co možná nejideálněji. Bolí Vojtova metoda? Otzv. „vojtovce“ se toho říká hodně. Bohužel, na názor dětí se zeptat nemůžeme. Usuzujeme jen z jejich uslzených líc a výrazu tváře typu „mami, pomoc“. Mnoho rodičů si tím prošlo také. Nejčastěji rodiče přestanou mít o metodu zájem právě z tohoto důvodu. Zde je třeba vysvětlit jednu podstatnou věc. Většina lidí žije v domnění, že tato metoda bolí. Není to ovšem pravda. Vojtova metoda nebolí. Často se stává, že po nějaké době cvičení dítě přestane plakat. Někdy se dokonce začne při cvičení i smát. Názorem fyzioterapeutů je, že je to způsobeno vykonáváním pro dítě zvláštních pohybů. Dítě není zvyklé na takové pohyby, a proto na ně reaguje pláčem. V praxi to tedy znamená, že dítě jen dostanete do situace a pohybu, na který není zvyklé. Ve výsledku pak chce dát dítě tento svůj nesouhlas najevo jediným způsobem, jaký zná. Bolestivost metody je opravdu minimální a nemusíte se jí obávat. Jediný, jehož cvičení může opravdu bolet, je ten, kdo s miminkem cvičí. Zpočátku vám možná bude trhat srdce, když vaše dítě při cvičení pláče. Občas možná budete plakat s ním, pokud jste citlivá osoba. Ale je třeba se na to dívat z jiného pohledu. Miminku pomáháme. My musíme být silnější a zvládnout situaci. Třeba k lepšímu otáčení nebo dalším pohybům. Zaměřte se na maličkosti. Pozorujte, jak miminko cvičí jiní a uvidíte, že se samo po cvičení lépe hýbe. Nezapomeňte, že dítě přebírá vaši náladu. Buďte proto silní a snažte se být pozitivní, protože to je klíčem k úspěchu. Mnoho rodičů své maličké ratolesti až příliš hýčká, a tím jim i nevědomě ubližuje. Často se odborníci setkávají is případem, kdy rodiče nejsou ochotni své dítě nosit. Bojí se totiž, že by mu tím mohly nějak ublížit. Tento strach je naprosto neoprávněný. Zdravému dítěti nemůžete nijak ublížit. Necháte-li miminko vyvíjet se jen na podložce, bez vašeho kontaktu a vašeho nošení, může nastat právě ten zmíněný rozkol ve vývoji a bude třeba s miminkem začít cvičit. Miminko se samo od sebe nebude jen tak vyvíjet. Potřebuje k tomu podněty a hlavně sebevědomé rodiče. Na úvod této části si povíme, že komfort není vždy to nejlepší, co dítěti můžete dát. Dávejte ho dítěti ve zdravé míře a nebojte se ho nosit i v náručí. Nošením ho nerozmazlíte, právě naopak, poskytnete mu dostatečné impulsy k jeho vývoji. Jen mu poskytujte dostatečnou oporu v souladu s tím, co ví a nedovolte mu záklon v zádech. Žádné způsoby úchopů a nošení nejsou ty jediné správné. Rozmanitost držení a pochopení potřeb dítěte, kdy chce a kdy nechce odpočívat, vedou ke správnému vývoji. Nenuťte dítě tedy být zabaleno do klubíčka, pokud v něm nechceme být. Dávejte si pozor především na různé pomůcky a nástroje, které mají dětem pomáhat. Mnoho z nich totiž může dítě potenciálně zranit. Nejde jen o nesprávné způsoby jejich využití, jde o mnohem víc. Mnoho těchto produktů totiž nebylo navrženo odborníky, ale jen lidmi, kterým jde o zisk. Využívání takových produktů je tedy potenciálně riskantní. Při pohybových problémech na doporučení neurologa. Čím dříve začne, tím větší je naděje na úplné nebo částečné odstranění problému. Doporučená doba pro cvičení je 5 až 20 minut. Ideální frekvence je asi 4x denně. Naučit vás je může vyškolený fyzioterapeut, ke kterému budete pravidelně docházet ke kontrolám. Nechte pohybový vývoj svého dítěte posoudit i jinými odborníky. Hlavně neurology. Na základě jejich vyjádření se můžete svobodně rozhodnout. Do Vojtovy metody vás nikdo nutit nemůže. Dobře však zvažte následky svého jednání, než se rozhodnete. Zjistěte si o tomto cvičení co nejvíce informací. Ať jste si jistá, že je vaše rozhodnutí správné. Doporučujeme si přečíst zkušenosti maminek z diskuzí. Na internetu naleznete desítky příběhů, které vám pomohou správně se rozhodnout. Zkuste se objednat přímo k neurologovi nebo můžete zkusit jiného doktora. Nikdo nezná miminko lépe než jeho rodiče. Pokud se vám něco nezdá, raději to třikrát řešte zbytečně než jednou pozdě. Bohužel, ano. Velká část dětí tímto způsobem protestuje. Nelíbí se jim totiž, že je dáváte do poloh, které jsou pro ně nepřirozené a nutíte je v nich zůstat. Odborníci oficiálně tvrdí, že miminka si nic nepamatují. Na druhé straně je však pravda, že všechno, co v životě zažijeme, nás nějakým způsobem utváří. Psychika dítěte po cvičení Vojtovy metody je častým tématem diskusí maminek na internetu. Část popisuje následný bezproblémový vývoj, ale část popisuje noční můry, záchvaty vzteku či podivné chování dětí. Je sporné, zda by tyto problémy nenastaly i bez cvičení Vojtovy metody. Jednoznačná odpověď neexistuje. Pokud Vojtovu metodu cvičit musíte (dítě trpí pohybovým či jiným diagnostikovaným problémem), je to pro dobro vašeho dítěte. Zkuste tuto „jistotu“ přenášet i na miminko. Miminka sice nerozumí naší verbální komunikaci, ale dobře vnímají naše pocity. Dávejte si proto pozor, co vyzařujete. Když budete nervózní a ustrašení, vaše dítě se bude cítit stejně. Dbejte proto na to, abyste byli v pohodě a ujišťujte se o bezpečí svého dítěte. Pokud vám bylo doporučeno Vojtovu metodu cvičit preventivně, je již cvičení rozporuplné. Takové preventivní cvičení se doporučuje při opožděném vývoji. Jeho použití je však v některých kruzích považováno za kontroverzní. Zkuste si o tom více přečíst na internetu. Existuje jich poměrně mnoho. Jedna z nich se jmenuje Bobath koncept. Tato koncepce je méně známá. To však neznamená, že je také méně účinná. Stejně jako Vojtova metoda má své obhájce i odpůrce. Terapeut vykonává s dítětem pohybové aktivity, které běžně dítě dělá. Využívá tak vlastní aktivity dítěte, které terapeut pouze svým vedením upravuje a naučí tomu i rodiče. Dítě se tedy necítí být nuceno zůstávat v některé poloze, jak je tomu právě u Vojtovy metody. Další rozdíl spočívá v tom, že tyto upravené činnosti vykonáváte s dítětem po celý den (krmení, hygiena, nošení). Metoda je náročná především ze začátku, než si na nový režim zvyknete.
Vojtova metoda – pohled zblízka
Je mé dítě na tom tak špatně, že potřebuje Vojtovu metodu?
Cvičení nezanedbávejte!
Já své dítě trápit nebudu!
Já ale nemůžu vydržet ten pláč!
Nebojte se!
Vývoj dítěte
Nejčastější dotazy maminek
Jak dlouho a jak často je třeba cvičit Vojtovu metodu?
Kde se naučím cviky Vojtovy metody?
Nesouhlasím s názorem odborníka. Nemyslím, že by mé dítě mělo cvičit Vojtovu metodu. Co mám dělat?
Myslím si, že mé dítě má pohybový problém. Doktorka však říká, že je všechno v pořádku. Neřeším to zbytečně? Mám začít cvičit Vojtovu metodu?
Moje miminko během cvičení Vojtovy metody velmi pláče. Je to normální?
Může mít Vojtova metoda negativní dopad na psychiku dítěte?
Jaké jsou alternativy Vojtovy metody?